6 března, 2021 Sputnik vakcína

Sputnik vakcína

Sputnik V (rusky Спутник V) je původem ruská vakcína proti covidu-19, kterou vyvinul v roce 2020 moskevský Gamalejův institut. Ruské ministerstvo zdravotnictví ji 11. srpna 2020 registrovalo jako Gam-KOVID-Vac (rusky Гам-КОВИД-Вак). Jde o vakcínu s virovým vektorem, využívající lidský adenovirus. Podle předběžných výsledků studie z 2. února 2021, publikované v britském odborném časopise The Lancet dosahuje vakcína účinnosti 91 procent.

Sputnik V byl původně schválen pro distribuci v Rusku na základě předběžných výsledků studií fáze I – II, které byly zveřejněny 4. září 2020.

Rychlé schválení vakcíny počátkem srpna se setkalo s rozsáhlou kritikou především v zahraničních sdělovacích médiích. Vyvolalo diskuse ve vědecké komunitě, zda bylo toto rozhodnutí odůvodněné, vzhledem k nedostatku rozsáhlého vědeckého výzkumu potvrzujícího bezpečnost a účinnost vakcíny. Předběžná kritika byla obsažena také v článku publikovaném v časopise The Lancet v listopadu 2020. Podle ní vakcína vytvořila protilátky u všech testovaných osob a u nikoho se neobjevily závažné vedlejší účinky; autoři článku však současně upozornili na to, že vzorek testovaných byl malý.

K prosinci 2020 vakcínu vyráběly ruské společnosti ГЕНЕРИУМ (Generium) a Биннофарм (Binnofarm).

Do května 2021 by měla probíhat poslední III. fáze testování. Od 11. srpna 2020 je v Rusku povoleno od nouzové očkování. K únoru 2021 udělilo povolení k nouzovému použití přípravku Sputnik V dvacet jedna zemí, přičemž bylo celosvětově objednáno přes miliardu dávek vakcíny k distribuci. Ke dni 4. března 2021 byla ruská vakcína registrována ve 47 státech světa (viz tabulka, sekce Seznam zemí).

Nejlevnější RESPIRÁTORY

 

Historie

Schválení v Rusku a zahájení testování

Lahvičky s vakcinací pro ruské občany a vojáky z řad odborníků

Schválení vakcíny ruským ministerstvem zdravotnictví oznámil 11. srpna 2020 ruský prezident Vladimir Putin; šlo podle něj o prověřenou látku, kterou měla vyzkoušet dokonce i jedna z jeho dcer. Jednalo se o první schválenou vakcínu proti covidu-19 na světě, k čemuž přispěl také fakt, že vznikla úpravou existující vakcíny proti jiným nemocem. Název vakcíny odkazuje na první umělou družici Země Sputnik 1, jejímž vypuštěním v padesátých letech 20. století SSSR překvapil západní svět a dočasně předstihl USA ve vzájemných vesmírných závodech; podle Kirilla Dmitrijeva, šéfa Ruského přímého investičního fondu (RDIF), písmeno V znamená „vítězství“ (anglicky: victory).

Brzy po Putinově oznámení vyjádřili někteří západní odborníci pochybnosti ohledně bezpečnosti vakcíny. Bylo poukazováno zejména na „politizaci vakcíny“ a „umělé urychlení“ celého procesu, absenci vědeckých dat a na to, že vakcína byla schválena bez řádného provedení třetí, klíčové fáze klinického testování. Rusko nicméně slíbilo doplnění dat do poloviny srpna, oznámilo zahájení třetí fáze testů a ohlásilo plán zahájit globální distribuci vakcíny už v listopadu 2020. Další fáze testování skutečně začala na konci srpna Začátkem září byla zveřejněna studie v prestižním britském časopise The Lancet. Podle ní vakcína vytvořila protilátky u všech testovaných a u nikoho se neobjevily závažné vedlejší účinky; autoři článku však upozornili na to, že vzorek testovaných byl malý, sledování probíhalo krátkou dobu a při testování nebylo použito placebo. V srpnu 2020 vedla Světová zdravotnická organizace (WHO) jednání s Ruskem jednání o schválení vakcíny.

Začátek distribuce, prodeje a očkování

Distribuce vakcíny ve světě (únor 2021):

     země, které objednaly miliony dávek Sputniku V
     země, které projevily zájem o získání vakcíny nebo ji již testují

Začátkem září začala vnitrostátní distribuce první šarže vakcíny a v polovině měsíce byla zahájena chybějící fáze testů se 40 tisíci dobrovolníků (z nich 10 tisíc mělo dostat placebo). Navzdory pokračujícím pochybnostem některých západních expertů o účinnosti a bezpečnosti látky byly údajně dohodnuty první smlouvy s jednotlivými státy (například Indie, Saúdská Arábie, Brazílie a Filipíny).

Koncem listopadu 2020 bylo oznámeno, že vakcína má dosahovat účinnost až 95 % (místo do té doby uváděných 91 %, resp. 92 %); oznámení přišlo krátce po oznámení podobné účinnosti konkurenčních vakcín od společností Pfizer a AstraZeneca. Na přelomu listopadu a prosince bylo zahájeno očkování ruské populace.[22] Vladimir Putin na pravidelně pořádané tiskové konferenci, která proběhla 17. prosince 2020, podpořil plošnou vakcinaci. On sám se nechá očkovat „až tu možnost bude mít“, neboť lidem jeho věku (66 let) je vakcína zatím nedostupná, očkovat se mohou nechat pouze občané ve věku 18 až 60 let (tedy nikoliv starší než 60 let).

12. ledna 2021 uvedl ruský ministr zdravotnictví, že touto vakcínou bylo očkováno více než 800 000 Rusů a 1,5 milionu lidí po celém světě. Více než 1 miliarda dávek byla objednána do zahraničí.

První dodávky ruské vakcíny do Argentiny

V polovině února 2021 mělo Rusko naočkováno kolem 2,2 milionu z cca 146 milionů svých občanů, z toho 1,7 milionu oběma dávkami vakcíny. 388,1 milionu dávek vyvezlo do zahraničí. V Latinské Americe schválily do února 2021 tuto vakcínu následující státy: Argentina, Bolívie a Venezuela, objednalo si ji také Mexiko. Již 21. ledna 2021 se stal argentinský prezident prvním čelním představitelem v Latinské Americe, který byl očkován touto vakcínou. V prosinci 2020 začalo jako jediná země EU vakcínu testovat Maďarsko, které dostalo 3000 dávek pro laboratorní testování. Původně Maďarsko oznámilo, že od použití upustilo s tím, že se tento stát rád podílí na vědeckém testování, ale použije vakcíny schválené v Evropské unii (EU). Avšak 21. ledna 2021 Maďarsko oznámilo, že nouzové použití ruské vakcíny schvaluje. Tímto krokem reagovalo na prodlevy společného nákupu a distribuce vakcín v rámci EU. Maďarský kabinet označil unijní organizování za skandální a informoval, že podpoří nákup i takových vakcín, které Evropská léková agentura (EMA) doposud nepovolila. 6. ledna 2021 začalo nouzové očkování touto vakcínou i v Srbsku, obyvatelé si však mohou ochrannou látku sami vybrat.